Umíme být opravdu vděční???

Jestli ano, pak Vás hojnost života nenechá na holičkách…. Tolikrát jsem zjistila, jak je důležité si všímat maličkostí, které nás obklopují a děkovat za ně… Opravdu nejsou samozřejmostí… třeba – že máte kam složit hlavu, třeba, že se probudíte, třeba, že jste dostali pusu nebo se vám kočka otřela o nohy (a vy nejste alergik).

Umět projevit vděčnost za všechno dobré, co už v životě máte, je základem hojnosti. Začněte tím, že oceníte hojnost, která vás obklopuje. Všimněte si pestrosti a dokonalosti života. Tepla slunečních paprsků, vůní, které se linou z čajoven, kaváren, květinářství nebo jen vůně ranního vzduchu…

Když jedu ráno do práce na kole parkem, hlava se mi točí štěstím, že je skvělé, že jedu, že potkávám běžce, lidi venčící psy a že příroda okolo mě má v každém dni trochu jinou podobu. Mám takový rituál – na jednom místě, kde se větve spojují – vždycky výsknu. Dost nahlas. Ta radost, když to udělám. Takže, jestli jste to výsknutí slyšeli – byla jsem to já.

Když totiž oceníte hojnost, která je všude kolem vás, probudíte hojnost ve svém nitru. A to za to stojí ! Zkuste to – vlastně to nic nestojí. Jen být přítomen v daném okamžiku… a to nám moc nejde… prostě se to pojďme naučit… tady a teď… Až se tak stane, nechte hojnost jednoduše proudit ven. Když se usmějete na neznámého člověka, obdarujete ho energií hojnosti a stanete se dárcem. Opakovaně se ptejte sami sebe: „Můžu něco dát? Jak můžu být tomuto člověku, této situaci nápomocný?“

Pravdou je, že to, o čem si myslíte, že vám svět odpírá, ve skutečnosti odpíráte vy světu. Nedopřáváte to ostatním, protože v hloubi své duše si možná myslíte, že nejste dost významní a nemáte co nabídnout. Pokud dojem nedostatku, ať už peněz, uznání nebo lásky, přijmete za SVŮJ – budete vždy pociťovat nedostatek. Zkuste se několik týdnů řídit následující radou: Kdykoliv budete mít pocit, že se vám něčeho nedostává, že vám lidé něco odpírají – chválu, uznání, pomoc, láskyplnou péči a podobně – dejte to vy jim. Že to nemáte? Tak se tvařte, že to máte, a ono to přijde samo.

Brzy potom, co začnete dávat, začnete také přijímat. Odliv podmiňuje příliv. To, o čem se domníváte, že vám svět odpírá, máte již dávno v sobě, ale dokud tomu nedovolíte proudit ven, neucítíte to.

K tomu, abyste se cítili bohatí, nepotřebujete vlastnit žádný majetek, avšak, když se budete považovat za bohaté, věci k vám budou přicházet samy. Dřív jsem pochybovala, ale teď??? Když jsem si to několikrát vyzkoušela na maličkostech, musela jsem se až smát, jak snadné to je.

Hojnost přichází jen k těm, kteří ji už mají. Možná vám to přijde nespravedlivé, ale tak to vůbec není. Je to univerzální zákon. Bohatství a chudoba jsou vnitřní stavy, který se projevují ve vnějším světě jako realita.

A já se rozhodla být bohatá, krásná, šťastná, spokojená a plna elánu, věčně zamilovaná do života a všech, kteří mě obklopují (a taky někdy štvou), být tolerantní (no, právě jsem vylítla na kolegu v práci a protože jsem impulsivní, moc tolerance v tom nebylo). Zkrátka – nejsme dokonalí, jsme někdy trochu popletení, ale to nám dává lidskost…. A jestli nás ostatní neberou takové jací jsme? Na tom přeci nezáleží – prostě jim oplaťte láskou (kterou vy si podle Vás nezasloužili..), jenom získáme. Přeji vám krásne dny.

Dagmar